Ostružná

Ve dnech 23 . -25. 5. 2011 se třídy 1. A, B a 3. B zúčastnily letního pobytu v přírodě. Z přiložených fotografií je patrné, že se děti pod pedagogickým vedením I. Medřické, P. Skopalové a H. Závodné rozhodně nenudily.

Výlet 9.A do ZOO Olomouc (7.6. 2011)

Školní výlet se mi líbil, ale v ZOO jsme měli málo času, takže jsme museli zahradu prolítnout. Největší zážitek nemám z toho, že jsem viděla kozy (těch tam bylo HODNĚ) nebo žirafy, ale že jsem si mohla pohladit mravenečníka a hada. Byl to fajn den.

Tereza „Diana“ Rýznarová

Nejvíc ze všeho se mi líbila cesta tam a zpět. Je jasné, že já a moji spolužáci rádi cestujeme vlakem. Velmi zajímavá byla i jízda přeplněným autobusem na Kopeček. Celková prohlídka ZOO působila spíše jako vzpomínání na výlety ve školce, ale nějaká legrace se odehrála i mezi spícími medvědy a poletujícími netopýry. Výlet byl zajímavý a zábavný, líbil se mi.

Tomáš „Seladon“ Matys

Výlet se mi líbil, dlouho jsem v ZOO nebyl, tak jsem byl dosti překvapenej.

Lukáš „Joxer“ Chaloupka

 
Nejhezčí byly ty opice, co skákaly z lana na lano. Skvěle jsme si to se spolužáky a pány učiteli užili. Jsem ráda, že jsme někam jeli.

Marika „Kunhuta“ Cejpková

Školní výlet 8. A

25. 5. - 26. 5. 2011 Dolní Morava, penzion Horal
Cykloturistický výlet - Šumperk, Temenice, Temenický kopec, Bohdíkov, Severomoravská chata, Dolní Morava a zpět.

Autorka kresby: Nicola Turčeková

Ve středu 25.5. se naše třída vydala na školní výlet na kolech na Dolní Moravu. Brzy ráno jsme se sešli u školní jídelny a udělali pár fotek, zatím ještě s úsměvem na tváři. Ještě jsme se jak psychycky, tak i fyzicky připravili na dlouhou cestu za dobrodružstvím. Ze začátku jsme jeli jako o závod, ale postupem času nám ubývaly síly a raději jsme své kolo vezli vedle sebe. Po šestihodinovém překonávání těch nejvyšších vrcholů jsme konečně dojeli na místo určení – tedy penzion Horal. Tady jsme se ubytovali a načerpali sílu vydatným obědem. Šťastní, že jsme konečně na místě, jsme se šli vykoupat do bazénu, který byl vedle penzionu. Pár otužilců okamžitě do vody skočilo, ale když začínali v té ledové vodě pomalu mrznout, hned je úsměv na tváři přešel a rychle vylézali ven. Nakonec jsme se však všichni přemohli a do vody vlezli a udělali pár dalších fotek, abychom měli na co vzpomínat.
Pak nám ale pan učitel Kočí řekl novinu, která nikoho znás vůbec nepotěšila. Ještě před večeří se půjdeme projít. S těma bolavýma nohama jsme nemohli pomalu vylézt ani po schodech, natož abychom ještě šli na nějakou túru. Ale pan učitel se nedal odbýt, a tak jsme se vydali na procházku. Nějak jsme to zvládli a po pár hodinách jsme se vrátili zpět na penzion akorát na večeři. Po večeři jsme šli všichni na svůj pokoj a měli chvíli odpočinku. Přestože jsme stále byli plní ještě z večeře, jsme venku na zahradě udělali opékačku. Bylo to úplně úžasný. Ale zlatý hřeb večera teprve příjde. Sabča totiž dovezla lampión štěstí. Každý jsme na něj napsali to, co si nejvíce přejeme, a šli jsme lampión vypustit. Přestože se nám to ale nepovedlo, byl to skvělý zážitek a všichni jsme byli rádi, že Sabča lampión vůbez dovezla.
Asi tak o půl desáté jsme všichni přišli na jeden pokoj a začínala zdlouhavá debata o všech našich zážitcích. V deset nás však přerušil pan učitel Kočí, protože už začínala večerka a museli jsme se rozejít na své pokoje. Ale my holky z 1- tedy Vanda, Janča, Andrejka, Peťa, Alča a já jsme se teprve rozjížděly. Vanda totiž donesla dětské šampáňo a začínaly jsme oslavovat její svátek, Jančin svátek a moje narozeniny. Bylo to skvělé. Vydržely jsme tak ještě do půlnoci a pak už jsme šly raději spát.
Ráno jsme ještě načerpali síly vydatnou snídaní a vyjeli se na cestu zpět do Šumperka. Jako první jsme jeli rychlostí střely, ale jakmile nastal náš oblíbený kopec Temeničák, už většina slízala z kola a raději si ho vyšla. To nejlepší však teprve přijde. Andejka totiž píchla. Ale nejlepší je, že píchla úplně dole pod Temeničákem, a protože se panu učiteli Drozdovi rozbila pumpička, musel jet pan učitel Kočí zase dolů, aby kolo nafoukli. Po půl hodině konečně už přijeli, teda spíše přišli, a mohli jsme pokračovat v cestě. Za 15 min jsme už přijeli až ke škole a tady si rozebrali batohy. Všichni jsme se rozloučili a plní zážitků šli už konečně domů. Přestože to byl velmi vyčerpávající výlet, jsme si ho všichni naplno užili a už se nemůžeme dočkat dalšího výletu.

Renata Eliášová

Tento výlet byl opravdu exkluzivní!!! Při nástrahách panů učitelů Drozda a Kočího jsme přežili živí a zdraví. Kopce, které jsme museli vyjet, tak jsme vetšinou šli a tolik kopců, kolik jsme vyjeli, tak tolik jsme jich snad ani minulý rok nevyšli!!!Nejlepší byl příjezd na chatu, oběd a hlavně bazén. Až na to, že byl ledový pomalu jako severní pól, tak byla sranda. Večeři, která byla větší jak celý oběd, nikdo celou nesnědl. A když jsme se večer pokoušeli vypustit lampion štěstí, tak jsme zjistili, že je v něm díra a že máme smůlu. Hned ráno jak jsme se vstali, jsme začali balit a utíkali jsme na snídani. Při zpáteční cestě domů se stalo tolik nehod, že to nebylo ani možné!!! Při příjezdu ke škole si všichni vzali bágly a utíkali domů nebo do školy na oběd. Po náročném výletu si myslím, že někdo nějakou chvíli na kolo nesedne.

Andrea Franková

Školní výlet 4. A

12. 5. 2011 jsme jeli na školní výlet vlakem do Hanušovic, odkud jsme sjížděli řeku Moravu na raftech. Nejdřív nám vodáci vysvětlovali, co máme dělat, když jedeme na větev atd. Potom jsme vypluli a bylo to super. Na člunu jsem byla s Nikolou, Adélou, Eliškou, Hančou, zadáka dělala paní učitelka a háčka paní Grulichová. Na začátku nám háček vypadl ze člunu a byl celý mokrý. Jak jsme projížděli Raškovem, tak se pod mostem každý raft zasekl na kamenech. Když byla klidná voda, hráli jsme různé hry.
Potom jsme dojeli do Rudy nad Moravou. Rozdělili jsme se do tří družstev. Stříleli jsme ze vzduchovky, dělali sádrový odlitek a koupali jsme se v bazénu. Výlet se mi líbil.
Slohová práce Diany Ščamburové (4.A)

Ve čtvrtek 12.5. 2011 jsme jeli vlakem do Hanušovic na rafty. Vodáci nám ukázali, jak máme pádlovat. Potom jsme pustili raft na vodu. Cestou jsme viděli malou užovku. Jeli jsme z Hanušovic do Aloisova. Venda sušila na přídi ponožky a jedna ji uplavala. Nakonec jsme jí chytili. Náš raft byl záchranný. Najížděli jsme na raft před námi, když uvízl na kameni. V Aloisově jsme byli 4 hodiny v kempu. Opekli jsme si špekáčky a měli jsme tři stanoviště. Na prvním jsme stříleli ze vzduchovky a plynové pistole.
Na druhém jsme dělali sádrový odlitek.
Na třetím jsme se koupali v bazénu.
Od paní učitelky jsme dostali zmrzlinu. Potom jsme šli na nádraží. Cestou jsme viděli, jak továrna, která vyrábí papír a barví ho, vypouští do řeky špinavou vodu. Přijel autobus a jeli jsme do Šumperka. Na výletě se mi líbilo.
Slohová práce Simonky Aberlové  (4.A) 

Mazoretky